NEJVĚTŠÍ CHYBA KTEROU VŽIVOTĚ MŮŽETE UDĚLAT,JE MÍT POŘÁD STRACH ŽE NĚJAKOU UDĚLÁTE.

STARÝ DIÁŘ.

NATÁLKA

5. září 2018 v 0:40 | Zlatice
Je to pár týdnů co jsem na hůře hledala nevím už co a byla kapku neobratná. No roztrhla jsem krabici, ze které na mě vypadl diář. Hodně zaprášený a zub času se na něm také podepsal. Po prohlédnutí jsem pochopila proč tu je a neskončil v popelnici jako mnoho jiných.

Je to hodně let co jsem znala jednu starou ženu, ta mě vyprávěla příběhy ze své rodné vesnice. Já je zveršovala a zapsala do tohoto diáře. Po pravdě už jsem na tu ženu i své veršovánky dávno zapomněla.

Ty co zůstali čitelné dám sem na blog. Jen jsem upravila některá slova. Třeba si najdou své čtenáře.

NATÁLKA

LEHNU SI DO TRÁVY
CÍTÍM JEJÍ MĚKÉ LÍSTKY
TADY VYSOKO NA KOPCI
KOUKÁM DOLÚ DO RODNÉ VÍSKY.

NA KRAJI VESNICE
CHALOUPKA Z POHÁDKY
VŠUDE JSOU BYLINKY
BABIČKY NATÁLKY.

KAŽDÉMU KDO PŘIJDE
POMŮŽE, PORADÍ
TĚLO VŠEM VYLÉČÍ
PO DUŠI POHLADÍ.

V JEJÍM ŽIVOTĚ
ŠTĚSTÍ MOC NEBYLO
DÍTĚ JÍ ZEMŘELO
PÁDEM SE ZABILO.

MUŽ OCHOŘEL
ZE ŽALU PRO DÍTĚ
NA ŽIVOT ZANEVŘEL
CHYTIL SE DO SÍTĚ.

DO SÍTĚ MYŠLENEK
JAK ŽIVOT UKONČIT
JAK SEBE I ŽENU
ZE SVĚTA SPROVODIT.

NATÁLKA POZNALA
ZMĚNU V MUŽOVĚ MYSLI
V ALMAŘE NALEZLA
BYLINY JEDULE CO ON SI SYSLÍ.

ZÁMĚR JEHO BRZY BYL ODHALEN
ČAJEM K SNÍDANI SÁM BYL OTRÁVEN.

NATÁLKA AČ MLADÁ
ZNOVU SE NEVDALA
S OSUDEM SMÍŘENÁ
PRO OBA PLAKALA.

ČASTO JEN SEDĚLA
U HROBŮ POD DUBEM
PTALA SE JAK ŽÍT DÁL
S TAK TĚŽKÝM OSUDEM.

SLUNCE JE ČERVENÉ
POZVOLNA ZAPADÁ
SLZAMI ROZPITÉ
ONA UŽ NEVÁHÁ.

DOMŮ SE ROZBĚHNE
ŽAL SVŮJ ZAMKNE V SRDCI
SVŮJ ŽIVOT DÁ LIDEM
CO POTŘEBUJÍ POMOCI.


 
 

Reklama