NEJVĚTŠÍ CHYBA KTEROU VŽIVOTĚ MŮŽETE UDĚLAT,JE MÍT POŘÁD STRACH ŽE NĚJAKOU UDĚLÁTE.

NEDĚLNÍ RÁNO.

17. června 2018 v 10:01 | Zlatice |  CO NA SRDCI TO NA BLOGU.
Dnes jsem se probudila do šedivého rána. Žádné sluníčko jen obloha poskládaná s načechraných beránků.

Ještě si ležím v posteli, je neděle, ale hlavou mi jdou myšlenky na to, co by bylo kdyby, slunce už za tím mrakem zůstalo. Asi první co by mě chybělo, je teplo. Později bych asi cítila únavu a mé pozitivní vnitřní naladění by šlo někam, odkud není návratu. Šlapu po cestách tohoto světa už hodně let a vlastně až dnes si uvědomuji svou závislost na slunci. Říkám si, že bych si asi měla více vážit a těšit se z každého dne se sluníčkem.

Dívám se oknem na mraky a od šedivého rána se ovíjí moje další myšlenky.

Vzduch se v zimě nedá často vůbec dýchat a z komínů některých rodinných domů se valí kouř jako z továren minulého režimu. Je smutné že, téměř v každé ulici se najde jeden občan co tím že do svého kotle naloží vše, co hoří, otráví všechny slušné lidi ve svém okolí a není na něj žádná páka. Je zvláštní že, pro své teplo je ochoten obětovat čistý vzduch za smrad, který dýchá také.

Šeď na obloze se nijak nemění a já jen pozoruju své myšlenky co, mě jdou hlavou.

Ráda a často chodím s přítelem na dlouhé procházky za město. No při jednom takovém výšlapu jsme přišli na místo, kde byli pařezy po krásných zdravých silných stromech. Bodlo mě u srce nad tou zkázou a utřela jsem slzu u oka. Ještě po příchodu domů mě to hlava nebrala. O pár dní později jsem se dozvěděla, že stromy byly pokáceny proto, že lidé co mají, blízko plot od zahrady se báli, že jim ho stromy poškodí. Ty stromy tam rostli mnohem dřív než ten plot. Myslím že, se to někomu hodilo jako záminka jak se dostat ke dřevu za levné peníze.

Je smutné že, pro vlastní obohacení a komfort jsme ochotni zničit takovou krásu. Peníze a vše co se dá za ně koupit má pro většinu z nás větší hodnotu, než krása přírody kterou nám nabízí naše planeta.

Oceány jsou zamořeny plastem, vlastně proč chodit tak daleko pastové sáčky, petky nebo kelímky se válí všude kde, oko dohlédne, jen žluté kontejnery jsou poloprázdné.

Je mě líto krásně barevného ptáčka co sezobl žvýkačku v trávě asi metr od koše a s úplně zalepeným zobáčkem uletěl nejspíš umřít někam daleko o lidí.

Myslím na to, že naše planeta má s námi tolik trpělivosti. Kdyby mě někdo takto ničil, špinil a zanesl, odpadem všeho druhu dávno bych tomu člověku nakopala zadek. Já bych si to líbit nenechala a asi nikdo z nás.

Stále si kladu otázku kdo nám dal právo vše kolem sebe ničit?

Po pravdě doufám že, se nedožiju dne, kdy tato planeta nám naplno ukáže, že to jak o ni pečujeme, se jí nelíbí. Snad nebudu u toho kdy, lidé budou stát s rukama plnýma peněz a teprve až bude, hodně zle pochopí že, se těch papírků nenají, nenapijí a dýchat je také nemohou.

Přes okno se dotkl mé tváře paprsek sluníčka a i ve mně jako by se něco rozsvítilo. Říkám si že, naše budoucnost nemusí být tak černá. Chce to jen změnu každého z nás v myšlení a pohledu na tento svět.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marcela Marcela | E-mail | Web | 17. června 2018 v 11:38 | Reagovat

My lidé už své myšlenky měníme, jenomže je nás stále málo.
Ano planeta má hodně trpělivosti, ale taky dává najevo svoji nespokojenost. Třeba tím, že ubývá vody. A když přijde nějaká katastrofa, která zničí všechno co potřebuje, tak se lidé diví, pláčou nad tím vším, proč se to stalo.
Ne, že planeta Země se zničí,jak se lidé obávají, že bude konec světa atd. Ale  my lidé ji zničíme tím, jak se k ní chováme.

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 17. června 2018 v 16:46 | Reagovat

Vypadá to, že tato blogerka je moje krevní skupina!  Romantička, snílek, rozebíračka "coby-kdyby" a sakra, konečně tu nejsem jen sama, takový bláhový snílek. I když jak se tak zdá, Marcela z prvního komentáře taky bude romantik (možná?) ;-)

3 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 17. června 2018 v 21:46 | Reagovat

Bohužel, to vidím stejně. Zničíme se sami, stačí se podívat na množství plastů, které ničí přírodu, zvěř. Nedávno jsem viděla dokument o tom, jak zvířata trpí přemírou tohoto odpadu a je to hodně smutné konstatování :-(  :-(

4 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 18. června 2018 v 12:51 | Reagovat

[1]: Ona naše planeta nám jen vrací naši něžnou péči :-( Bylo by dobré se nad tím zamyslet :-)

5 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 18. června 2018 v 12:57 | Reagovat

[2]: No je pravda že, jsem byla vždy tak nějak jiná než ostatní ;-)Další spřízněnou dušičku jen uvítám :-D

6 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 18. června 2018 v 13:02 | Reagovat

[3]: Ano je to smutné :-( Vrátí se nám jen to co si zasloužíme a líbit se nám to nebude O_O

7 Natálie Natálie | Web | 18. června 2018 v 19:56 | Reagovat

naprosto s tím souhlasím!!!! taky mě to vždy bodne u srdce.. souhlasím s každým tvým slovem.. kolikrát jsou lidi lhostejní i ke zvířátům.. je to tak měsíc, co jsem se dívala z okna, a všimla si, že nám tu zapká ježek.. měla jsem z toho radost, protože krom mrtvého ježka na silnici, se živý jen tak nevidí... no a o pár týdnů později byl mrtvý.. až mě to někdy mrzí, jak jsou lidi nepozorní, a raději něco přejedou, než aby zpomalili.. a to je tak se vším.. my na tohle jednou doplatíme... když jsem po dlouhé době - to je tak rok zpět - jela k babině, a šla se projít, zjistila jsem, že tam kde býval mohutný a hustý les zůstala jen vyschlá poušť.. a za chvíli to následovalo i les, který byl přímo před okny babininého domu.. prý kvůli kůrovci.. ale celou dobu tam nic nebylo, a stromy tam stály již od dob snad mladí mé mamky.. lesní cesta která tam byla, během několika páru měsíců zanikla.. přišlo mi to hodně smutné..

8 bluesovka bluesovka | 18. června 2018 v 23:10 | Reagovat

Ano, někam se řítíme. Hodně teď myslím na svá vnoučata a na jejich svět v budoucnu. Co jim to chystáme? Ukázek bezohlednosti a lhostejnosti vidím kolem sebe moc. Popsala jsi to pěkně! Zážitek s mohutnými stromy, které padly kvůli výstavbě domků, mám taky a ten pocit, který jsem měla, byl smutek a smutek. Místo aleje byla pustina...Zvítězí rozum?

9 beallara beallara | 19. června 2018 v 10:49 | Reagovat

Ale ona s námi trpělivost ztrácí a poměrně viditelně, živelné pohromy, záplavy, zemětřesení, sucho, to bouchá do očí toho, kdo chce vidět.
Zhýralost nás lidí bude po zásluze potrestána, jak tomu bylo mnohokrát a teprve pádem na dno, se budeme moci zase vzpřímit, všeho do času.

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 19. června 2018 v 15:59 | Reagovat

Nějak je ten svět celý naruby.

11 Fredy Kruger Fredy Kruger | 22. června 2018 v 23:15 | Reagovat

" Bylo to takhle  v neděli !
... jáá ležel jsem ještě v posteli,
bylo nedělní ráno !

... tu slyším :  ,,Vstávej, ty  kráwo ,, !!
Vyskočil jsem hned  za tím hlasem,
co všecko  já ráno prohledal jsem !  ... do špajzu letěl jsem... do kuchyně

... tu z záchodu ozve se :  ,, Vstávej !  ty  swině ,, !
Bleskově vyběh´ jsem do hajzlu !
Tam nikdo !

... tu slyším :  ,, Na  vás  du ,, !!
( ozvalo se  to  ze  ložnice ! )
Běžím tam, koukám , - nikoho více !!

( ?? )  tu zdá se mi v jednom okamžiku,
že hlas ten,  vychází ze nočníku !!
Však v nočníku nic !  ani  ve  kýblu !!"

Rozčilen  Jebb-Xaver  Mašíbl !!

dí :  " Ať už jsi kdokoliv, - vyliž si !!"
... popotáh,  uprd  se, odpliv si !

" Vodu !!"  ( v tom slyší ): " Dejte mi vodu !!"

Hlas  skutečně ozval se ze záchodu !
... kdos ´ přímo  z mísy  křičí:  " Jáá... zde !!!"

Muž divoce  spláchnul !  " Já ti dám ! hajzle !!"

... kdo to byl ??  jaképak  howado ??
Ta navždy však zůstalo záhadou !

12 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 27. června 2018 v 20:10 | Reagovat

[7]: Je to smutné :-(

13 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 27. června 2018 v 20:13 | Reagovat

[8]: Obávám se že ti co rozhodují o osudu stromú se rozumem řídí jen málo :-|

14 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 27. června 2018 v 20:14 | Reagovat

[9]: No nemuselo to zajít tak daleko. Dostaneme po zásluze co nám patří. Líbit se nám to nebude :-(

15 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 27. června 2018 v 20:17 | Reagovat

[10]: Svět je naruby a můžeme si za to lidstvo samo ;-)

16 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 27. června 2018 v 20:20 | Reagovat
17 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 11. července 2018 v 20:08 | Reagovat

svět je nádherný, lidi taky, všechno je jak má být :-) jak to vím? protože to tak je... co jsou lidi lidmi, pořád nad něčím naříkají, i to je v pořádku a normální, jsme takoví :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama