NEJVĚTŠÍ CHYBA KTEROU VŽIVOTĚ MŮŽETE UDĚLAT,JE MÍT POŘÁD STRACH ŽE NĚJAKOU UDĚLÁTE.

PRINC NA BÍLÉM KONI?

3. května 2018 v 12:32 | Zlatice |  TÉMA TÝDNE.

Bylo to jen pár měsíců po té, co poslední zvonění ukončilo má školní léta. A hned nástup do mého prvního zaměstnání. Pracovní doba byla jen na denních směnách a já najednou nevěděla co s volným časem doma odpoledne. To ale netrvalo dlouho. Čtení, bylo to, co mě vždy bavilo. A protože, knihy byli, tenkrát drahé přihlásila, jsem se do knihovny u nás ve městě.

Byl pátek a já zavřela přečtenou knihu, víkend před sebou a nemám,žádné čtení. Chytla jsem knihy nachystané na vrácení a utíkala do knihovny na poslední chvíli, než ji zavřou.

Ke dveřím knihovny dobíhám, pět minut před koncem pracovní doby, beru za kliku, ale ona tam už není, dveře se otevřeli, ovšem já čekala, odpor dveří a tak síla vložená do tohoto pohybu mě žene dovnitř. Padám a knihy co nesu, v náručí se rozletí okolo mě s hlasitým pleskáním. Připravuju se na tvrdý náraz, ale ležím na něčem měkkém a teplém.

Z myšlenkou na pořádný trapas pomalu zvedám hlavu a cítím, jak rudnu. Za okamžik hledím do oříškově hnědých očí a obličeje mého vysněného prince. Na tváři má úsměv od ucha k uchu a ke mně jen prohodí ,, hop" snažím se posbírat zbytek své důstojnosti a zvedám se. Nohu mám ale zaklíněnou pod jeho tak na něj spadnu ještě jednou. To už se směje nahlas a já s ním.

Knihu si žádnou nenesu, mám rande se svým princem. Jmenuje se Michal. V duchu si opakuji jeho jméno a stále nějak nemůžu uvěřit že, jdu na rande s klukem, kterého jsem vídala jen ve svých snech. Přemýšlím o tom co, si vezmu na sebe protože, se mu chci líbit tak jako on se líbí mě.

Nakonec si oblíkám to v čem, se cítím dobře a pohodlně. Jdu na místo naší schůzky a už z dálky vidím, že na mě čeká. A vidím ještě něco čeho, jsem si v knihovně nevšimla. Jeho oblečení bylo hezké ale taky drahé. To ale nebylo první překvapení protože, mě zavedl ke svému autu co, dostal k narozeninám. V autech jsem se moc nevyznala, ale tuším že, to bylo BMW.

Bydlel ve městě, které je od nás vzdálené cca hodinu jízdy autem. Proto jsme se vídali jen o víkendech. Jezdil za mnou a vždy měl plán co, budeme dělat a kam, se podíváme. Vlastně rozhodoval o všem. Ne vždy se mě to líbilo. Ale on uměl tak krásně vysvětlit, proč je důležité aby, o všem rozhodoval sám.

Když jsme spolu byli dva měsíce, přijel a byl nějak vážný, nesmál se, nemluvil. Jako by vnitřně s něčím bojoval. Nakonec mi řekl, že chce, abych jela s ním na nějakou rodinou oslavu. A že pro mě přijede domů, protože má pro mě dárek. Já se těšila a na svém vzhledu si dala opravdu záležet. Oblekla jsem si své nejlepší šaty a k nim nedávno koupené lodičky. Takto oblečenou mě ještě neviděl a já se mu chtěla moc líbit. Ale on si ani nevšiml, co mám na sobě. Vlastně mám pocit že se na mě ani nepodíval. Z auta vytáhl velkou krabici a řekl mi že, si mám vzít na sebe to co je v ní. Ještě dnes si vybavuju ten pocit, jako když do mě bodne nožem. To bolelo a hodně. V krabici bylo vše. Šaty lodičky i spodní prádlo. Vše luxusní značkové drahé. Já tu krabici zavřela. Najednou jsem věděla, že pokud si ty šaty obléknu tak budu v pasti. Zavře mě do zlaté klece a bude rozhodovat o všem i o mě. Nedovolí mi být sama sebou. Já přece takto žít nechci. Co chci je muž, co mě bude mít rád, takovou jaká jsem. Nevím kde, se ve mně vzala ta odvaha. Já šla za ním ven a krabici mu vrátila. Ty krásné hnědé oči byly najednou zlé.

Řekl mi že, u něj doma ženy poslouchají a jejich hlavní zájem je aby, měl jejich muž zajištěno veškeré pohodlí. Ženy v jejich rodině nechodí do práce ale, starají se o sebe a domácnost tak aby když přijde, muž večer domů měl klid. Mluvil ještě dlouho, ale já už ho neposlouchala. Řekla jsem mu, aby odjel že, už ho nechci vidět, a že se s ním rozcházím. Mluvil ještě něco o tom že, u nich žena nemá právo rozhodovat o vztahu to že, dělá vždy jen muž. No já zašla do domu, zavřela dveře a nechala ho tam stát.

Ano potkala jsem svého prince. Kdybych s ním zůstala, žila bych si na vysoké noze podle článků v novinách o něm a jeho rodičích. Jenže hrát oddanou ženušku, která vzhlíží ke svému muži a slepě papouškuje vše co, on řekne… tak na to nemám povahu...

Zvláštní je že já se ho vlastně nezeptala, proč tenkrát byl v našem malém městě a co chtěl či dělal v Obecní knihovně?

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 3. května 2018 v 16:07 | Reagovat

Ale dobrá zkušenost alespoň. A uvědomění si, co vlastně člověk chce a jak to v sobě má. Ty to tam máš dobře :-D

2 Eliss Eliss | Web | 3. května 2018 v 20:02 | Reagovat

Udělala jste dobře, život s takovým člověkem by nebyl šťastný :-)

3 Lucka Lucka | E-mail | Web | 3. května 2018 v 21:49 | Reagovat

Hezky napsané, udělala jste dobře. Ono je sice hezké mít peníze a postavení, ale na úkor štěstí to za to nestojí. :-)

4 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 4. května 2018 v 6:57 | Reagovat

Moc pěkný příběh. Poučný.

5 Marcela Marcela | E-mail | 4. května 2018 v 8:35 | Reagovat

Ano, co je platný že je třeba bohatý, ale chce poučovat o životě ženy. Je zajímavý, že některým ženám to nevadí, když jsou jako v kleci.
Taky bych tak nemohla žít. Princů je na světě hodně, někteří jsou k poučení a některý prince učíme my ženy princezny :-)
Pěkný příběh s další zkušeností ;-)

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 4. května 2018 v 20:52 | Reagovat

Hlavně že jsi jeho manýry zjistila včas. Žádná klec není pro život dobrá, pokud nejsi krotitelem lvů ;-)
Ráda tě zařazuji do Výběru TT a děkuji

7 Markéta Markéta | E-mail | Web | 5. května 2018 v 13:45 | Reagovat

V takovém vztahu se špatně dýchá. Naopak hledat a společně nacházet,  vzájemně se respektovat, to jsou hodnoty, které upřednostňuji. Moc hezky napsaný článek.

8 Intuice Intuice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 9:48 | Reagovat

Připomnělo mi to mou zkušenost. Seznámila jsem se nějak přes internet s mužem. Na fotce, kterou mi poslal, byl v kvádru a velmi vážný. A před prvním randem mne poučil, co mám mít na sobě, lodičky na vysokém šteklu, šatičky s přesnou délkou atd. Přesně to, co jsem nikdy nenosila. Rande jsem odmítla a on mi nikdy nechyběl. :-)

9 Lukas Lukas | Web | 6. května 2018 v 13:07 | Reagovat

[1]: zkrátka a jednoduše ne nadarmo se říkává, že "každé zlo je k něčemu dobré"; každá zkušenost je dobrá a to vždycky :-)

10 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:14 | Reagovat

[1]: Vím že, jsem udělala dobře. On vše pokazil sám tím že, mě chtěl přetvořit. Asi si myslel že, peníze a luxus jsou pro mě motivace. Měl taky svůj sen jenže jiný než já :-)

11 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:17 | Reagovat

[2]: Já bych šťastná nebyla určitě :-)

12 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:30 | Reagovat

[3]:Asi si myslel že, si mě tím darem koupí. Netušil že právě ten dárek mi otevře oči :-)

13 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:31 | Reagovat

[4]: Děkuji :-) Já nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala :-)

14 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:37 | Reagovat

[5]:Opravdu jsou ženy co, jim nevadí poslouchat muže. Nebo je to tím že jsou ochotny pro peníze a pohodlný život obětovat cokoli :-)

15 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:41 | Reagovat

[6]: Děkuji za zařazení do výběru TT. A do klecí by se neměli zavírat ani zvířata ani lidé :-)

16 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:44 | Reagovat

[7]:Děkuji že, se článek líbil, a mám žebříček hodnot nastavený podobně jako ty :-)

17 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:50 | Reagovat

[8]:Nevím proč, si někteří muži myslí že, žena je jen loutka bez mozku a na provázcích za které ji můžou vodit. Já bych mu k tomu návodu co, že si mám obléct napsala, i něco kapku ostrého :-D

18 Zlatice Zlatice | E-mail | Web | 6. května 2018 v 22:51 | Reagovat

[9]: Ano, pravda :-)

19 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 15. května 2018 v 16:55 | Reagovat

Život sám píše nejlepší příběhy. Utekla jsi o vlásek princi se zlatou kreditkou, ale ledovým srdcem. Gratuluj si. :-)

20 Melissa Melissa | Web | Včera v 18:47 | Reagovat

No,to by tedy byl život!Lepší zůstat sama sebou než se nechat zavřít do zlaté klece,nechat si poroučet od chlapa,sloužit mu a ještě nesmět nic říct.Ani za nic.Ještě,že to přišlo tak rychle!Škoda,že ses ho nezeptala,co tam dělal,možná bys byla překvapená! [:tired:]  :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama